Jednorázovka - Útěk z vězení, tma v duši

27. srpna 2012 v 18:58 | Sanny


Opravdu mě nenapadá lepší název mého příběhu než Útěk z vězení... Vší silou se snažím odejít z tohoto temného místa, postavit se smutku a vyhrát válku s tmou v duši! Zde však dříve žila má rodina, která mne bohužel již vidí pouze z druhého světa. Studna jenž zde stojí, i když bez hnutí, mi snad radí,ne to ne! Ona mne pouze přidržuje rukoum temnoty! Stále z ní slyším šeptat duše mých blízkých... je to pouze hra s mým životem, ale být s rodinou, i když né s pravou, mi dává sílu žít.. Jednou se však také budu muset odpoutat od tohoto místa, jenž stojí kdesi v temném lese. Vysoké, přes podzim zbarvené koruny, používají lístky jako hudební nástroje.. skřivené kmeny jim očas pomohou tichým zpěvem.. Gabriela usedla na okraj studny a fialovým kapesníkem si otřela slzy. "Můj život již brzy skončí" šeptla a skolnila hlavu. Nechápla proč ji byl darovám život a potom byl zničen. Tato stará chýš stála kdesi uprostřed tajemného lesa. Na nebo zrovna kroužilo několik ptáků a v trávě stáli dvě srny. Byl slyšet jenom vítr, který naříkal nad jejími slovy. Fialový kapesník ležel vedle ní a vítr do něho kopal svou sílou. Když se kousek povznesl a spadl dolů do studny Gabriela se zaklonila a pustila se okraje studny. Padala do deseti metrů hluboké studny kde nebyla ani kapka vody. V hlavě se ji odehrálo posledních několik myšlenek.

Pro někoho je smrt tragédie. Pro mě je to osvoboditel, který mne dostal z rukou temnoty. V nebi mi snad bude veškerá temnota z těla seškrábnuta a rodina mne přivítá s otevřenou náručí. Smrt nikdy není dobrým řešením. Našim blízkým to ublíží a udělá díru do srdce, která se zmenší, ale zůstane tam až do jejich vlastní smrti. Mne však už nemá kdo oplakat. Pro mne jeto osvobození..sbohem!

Usmála se a hluko v srdci byla ráda že to udělala, ale měla i trochu strach. Když se však její duše začala vznášet vzhůru do oblak cítila, že udělala dobře. Svět se ji zmenšoval pod nohama a ona se slzami v očích obímala svou rodinu. Úsměv na její tvaři se ještě rozšířil a příběh temnoty skončil. Pouze krátkou část si budou lidé pamatovat, ale příběh toho skrývá mnohem víc než je na první pohled znát! Je to několik let utrpení, několik smrtí a miliony slz. Zatím co ten příběh který bude každý znát, je pouze jádro... Třeba jednou někdo odhalí i zbytek celého příběhu. Složí ho jako puzzle! A já to uvidím pouze z oblaků.

Z temnoty rukou utekla,
života se trochu zlekla,
rozhodla se zemřít,
nahoru si to namířit.

Za rodinou odešla,
o krok v životě popošla!
Do nebes vzlétla,
z klece ulétla.

V korunách nejvyších stromů,
nejlíp jdo slyšet ány těch hromů.
Neslyšela je a přesto se stejně bála...
v životě na temném místě stála.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aramis Aramis | Web | 28. srpna 2012 v 16:24 | Reagovat

Tak to je fakt dobrý,škoda že je jednorázovka :)

2 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 2. září 2012 v 16:11 | Reagovat

no je to naozaj krásne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama